Muž o holi

Pavlína Jíšová

1:F#mNeměl kde spát, proto odešel,
přikrýt se Atrávou snad tam do polí,
F#musínat s vírou v bohatství,
že je Dmuž s cestou o hoAli.
2:Barvu svých očí dal červánkům,
večer hýbal rty, jen pár vět,
z probdělých nocí do spánku,
šel krok dopředu a rok zpět.
R:ESám už si Hmvybral C#mcestu,
Esám už si Hmurčil, C#mčím chce Aznít,
Esám v písni Hmharf a C#mžesťů,
Esám sebe Hmjednou C#mpohladF#mit.
3:Učil se čekat, naslouchat,
na staré křivdy se rozpomenout,
pozval si zástupy myšlenek,
tak je propustil ze svých pout.
4:V paprscích slunce se prozářil,
světlem přikryl svůj černý plášť,
ušitou bolest zoufalství,
v místě kde žil jen strach a zášť.
5:Divoká zvěř vešla do lesů,
mraky spustily ostrý smích,
dlouze se díval k nebesům,
jako psanec a tak jako mnich.
6:Prosil všechno za odpuštění,
hledal se v zrdcadlech na písku,
našel v sobě, co jinde není.
R
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:42:41.495+00:00
Výsledky hledání: